V Jablonci nad Nisou..
Přivezli mě před nemocnici. Stála tam maminka. Nevěděla jsem, co říct. Moje milovaná maminka...
Odvezli mě na chirurgii a začali ze mě sundavat tu špínu. Nemohla jsem se hýbat, nezvedla jsem ani ruku, ale v tu chvíli bych dokázala snad žít i ochrnutá. Byla jsem doma...Přežila jsem to.
Když jsem se probrala na ARU. Dostávala jsem léky na bolest. Většinou jsem spala. Pak mě převezli na JIP, kde jsem byla dalších několik dní.
Po čase už mě přesunuli na oddělení. Pomalu jsem se zkoušela hýbat, jíst, žít...
A za několik týdnů byla propuštěna do domácího ošetřování...